Boj s korupcí je za stávajícího politicko-společenského uspořádání jako boj s lupénkou. Můžete celé dny patlat tělo mastmi, cpát se léky či nechat rybičky ozobávat projevy nemoci ale nikdy se jí nezbavíte. Tak jako je lupénka projevem určité slabší části lidského těla (v případě lupénky údajně jater), v případě korupce jde o projev špatně fungujícího orgánu jménem Parlament.
Graf, který ukazuje jádro problému...
Parlament je orgán, jehož hlavní funkce spočívá v efektivním rozdělování a hospodaření s prostředky, které občané produkují a odvádějí v daních všeho druhu. Bohužel je tento orgán velmi citlivý na vnější vlivy ze strany zájmových skupin lobystů.
Loby je obor podnikání, jehož hlavní zaměření je přesvědčovat poslance v zájmu klientů. Rozdíl mezi korupčníkem a lobystou je v tom, že korupčník nemá na uplácení živnostenský list. Jak chcete bojovat s korupcí když je de-facto za dodržení všech parametrů vymezených zákonem legální?
Jádro problému je u korupce v soustředění rozhodovacích pravomocí do rukou hrstky ministrů a jejich náměstků, jejichž platy jsou asi 5x vyšší než platy většiny obyvatelstva. Jak je známo, s jídlem roste chuť a kdo má hodně peněz, vede nákladný život, často spojený s kupováním prostitutek nebo kokainu.
Když dělali rozbory moči v toaletách italského parlamentu, vyšlo najevo, že alespoň Italští ministři si umí dávat hezky do frňáčku. Jsou politici u nás čistší? Spekulovat tady nebudu ale názor si můžete sami udělat.
Co na tuty rozeznáme je zjevný problém s alkoholem některých našich knížat či ministrů, ba dokonce samotných prezidentů. Záznamy ze zasedání parlamentu jsou pak obrázkem takové společnosti. Jedná se zde o stranických prioritách, nikoli o potřebách lidí, slepě se vyzvihuje potápějící euro sajuz a často má člověk pocit, že deváťáci na Základní Škole jsou disciplinovanější a vzdělanější než ti, jejichž plat přesahuje v základu 80 000 Kč.
Ať si berou takové platy ale ať si kolem sebe nebudují svůj malý svět stranických ideí, priorit a zájmů. Ať berou když jsou schopní dokázat, že jejich mozky a práce tomu odpovídá. Podmínky které jsem teď stanovil splní sotva hrstka z našich králů Jelimánů.
Inteligenci nahrazuje vyčůranost, zájmy voličů jsou hezkým volebním tahákem a zlaté časy, ačkoli každý systém k nim zaručeně rychle míří, jaksi mizí v nedohlednu za horami zvanými Dluhohory. Prostě se jednoho krásného roku řeklo že hospodařit se nedá jinak než se schodkem a od té doby přes to nejede vlak.
Za podmínek a trhu odvozeného od rostoucích cen nahraditelných energetických zdrojů je to začarovaný kruh, v němž jsme uvězněni a jehož východisko nikdo nedokáže popsat. Víme, kam to směřuje, ale víme jak to zvrátit? Zdá se, že jedeme na sáňkách z moc prudkého svahu a jediná věc, která nám nakonec zbude je rozbít si dole v lepším případě sáňky.
Není jednoduché vyhrabat se ze situace, do které se řítíme ale jistě to není nemožné. Primární věc, kterou musíme docílit je náhrada fosilních paliv palivy levnými. Stanley Meyer dokázal, že lze automobil přestavět na vodu, tož do toho lidi. Nebo mě zase napadnete, že o tom mám psát, mám to i sestrojit a mám n atočit reklamu běžící v hlavním čase? Je to snaha kolektivu, ne jednotlivce. Copak Vám by se svět, ve kterém do auta nalijete vodu a jedete nelíbíl?
Energetika a automobilový průmysl jsou dnes nejvíce stagnující obory ale současně jsou to tzv tahouni. Co z toho že naše mobily jsou inteligentní, myčky s náma mluví a počítače nejsou tlustší než luxfer když výroba energie stojí na technologiích, které by s trochou snahy byly dávno zastaralé? Jak se věda může honosit jménem Věda když je to často více víra? Když naráží na ego těch, kteří by museli přiznat chybu? To není věda, to je utopie. V oficiálních kruzích nikdo nestuduje metody levné a dostupné ale nákladné a nereálné jako jsou tokamaky. Zářným, slibným a doposud sporným tématem bez solidních závěrů z vědeckých experimentů a laboratoří je tzv studená fůze, která je v podstatě Stan Meyer ve velkém.
V zájmu nás všech doufám, že vše nakonec přijde a tento obludný mazlavý svět ropy se změní na svět lásky a pokroku. Zatím se ale stále řítíme dolů a čekáme jak tvrdě zastavíme. No, je to na nás všech tak brzděme a zapojme mozky.
