Vyřeší levice problém jménem krize?

Naše pravicová vláda Petra Nečase je dostačujícím motivem, aby společnost dala svůj hlas levici. Důkazem toho je fakt, že v drtivé většině krajů vítězí ČSSD a v některých dokonce KSČM. Levicové zadky tak brzy zasednou v krajských zastupitelstvích. Bohužel se ale domnívám, že to zdaleka není cestou ven z této krize. Jak řekl guvernér ČNB, tato krize je systémová. Je vygenerována systémem který je špatný. 

Richard Sulík by měl být vzorem politika. Namísto toho byl nucen odstoupit.

Dnes žijeme v makroekonomických a mikroekonomických bludech o vlastnostech trhu ale všechny jsou pouze teoretické protože v nich není zakomponován lidský faktor. To konkrétní osoby mají své osobní zájmy. 

Naše vnímání světa je takové, že jednotlivec vždy preferuje svoje zájmy před zájmem společnosti. Pokud jdeme nahoru po společenském žebříčku, bohatneme na úkor těch, co jsou pod námi. Když v roce 2008 přišla krize, člověk, který to měl na svědomí na tom vydělal 50 000 000 dolarů. Vrcholoví manažeři si rozdělili tučné odměny a nikdo nebyl vyšetřován. 

To, co zde máme nyní je zase vinou politiky EU. Nevolení nadpolitičtí byrokrati si krok za krokem zlegitimovali obrovskou moc nad členskými státy. Vrcholem je pak imunita všech eurokomisařů. Jejich beztrestnost je skandální protože je jasné kam to s celou unií dotáhnou. 

Namísto přiznání si faktu, že horkou jehlou se měnová unie ušít nedá založili tzv euroval. Do něj jsme povinni odvádět miliardy na záchranu ostatních zemí. Tak se postupně dostanou všichni do ještě hlubšího zadlužení a jednoho dne bude celá EU jedním obrovským dluhem u ECB. 

Richard Sulík, slovenský exministr financí byl jedním z mála, kdo poukázal na nebezpečí spojená s přijetím tohoto opatření. Celý jeho projev si můžete sami poslechnout. Odkaz naleznete na konci tohoto článku. 

Jeho slova dokazují jak nebezpečná je politika Bruselu a jak diletantská je vláda nejen u nás doma. Tady doma se dál vysávají lidi, kterým z dluhu 1000 korun naroste částka na 60 000 jen díky nepřiměřeným odměnám právníků a exekutorů. Senátní návrh na omezení těchto odměn neprošel. Není v zájmu Nečasovy vlády bránit občana před hyenismem který zde popisuji. 

Pokud ale přijde ke schválení prasárna typu Euroval, vše se přijíma nějak automaticky a nikdo to snad ani nečte. Model je tedy následující: stát ožebračuje lidi a Unie bude ožebračovat stát. Vše v zájmu bankovních institucí, pochopitelně. 

Do toho přicházejí ještě církevní restituce které vysají další miliardy ze státu a rozdělí je mezi ty, co mají žít v pokoře a odpuštění. Ano ale jen dokud nedojde na majetková vyrovnání a na peníze. Pak jde skromnost i pokora do háje a nic není prominuto.

Dnes již není možné si postavit dům a mít při tom děti aniž bychom se zadlužili na desítky let. Není to tak dávno, kdy mi matka mého kamaráda říkala že když se vdávala, měla plat 1500 Kč, manžel měl necelé 2 000 Kč. Přesto mohli postavit dům, nechat vystudovat dceru vysokou školu a ještě mít hospodářství doma. Dnes je problém financovat i to hospodářství natož pak stavět dům.

Nejhorší novodobý omyl je, že všechno před rokem 89 bylo špatné. Špatného je toho dost i dneska v tzv. demokracii. Pominu-li fakt že je to spíše kapitalismus nebo korporatokracie, musím se pozastavit nad tím v čem vidím marnost celého toho tyátru okolo voleb. Jde o to, že bez zásadní změny systému řízení státu budeme stále řešit korupci a dluhy. 

Současný systém založený na lobbingu a kamarádíčkování korupci generuje jako logickou součást celé hry. Věřit tomu, že ke korupci nedojde je naivní. Tam, kde jde o velké peníze je i korupce. Dokud nebudeme řešit tuto skutečnost a nepřizpůsobíme tomu svůj postoj k vládě jako takové, je těžké cokoli změnit. Je potřeba věnovat se inovacím a na vědu a výzkum dávat podstatně větší peníze. Současný svět je sešněrovaný ropným kartelem a technologie jsou potlačovány. 

Jestli tomu nejste ochotni uvěřit tak je to důsledkem nezájmu o věc, protože pokud začnete trochu pátrat, zjistíte že mám pravdu nebo je ve Vašem zájmu tyto věci zpochybňovat. Nikdo ve vládě se ale nevěnuje tomu, jak lidem ulehčit život. Jde jen o to, jak z lidí vytáhnout co nejvíc. Proto zvyšování DPH, proto doplácení na solární panely, proto tak vysoká spotřební daň.  Konečným důsledkem toho všeho není nic jiného než prázdné kapsy a obavy. Za stávajících podmínek jsou totiž jedině obavy skutečně na místě.

Projev slovenského exministra R. Sulíka k eurovalu